Bohatý vzpomene

cca 5 min

Vzpomínky.

Zastávám názor, že jsou tím nejcennějším vlastnictvím, které ve svých životech máme.

Zachytit kamerou autenticky situace, kdy vznikaly vzpomínky svatební, považuji za práci užitečnou a velmi vhodnou. Protože za mnoho let, v šedinách, až manžel nebude už novo- a posteskne si, že staré sako nelze nikdy více zapnout, až manželka nebude už novo- a posteskne si, že v šatech starých nelze nikdy více parket přeplout – tehdy umocní vzpomínku na jaro-mládí památeční dokument svatební.

Ano, je možno za jistotu považovat vklad do pole za městem, statku nemovitého, do zlata, hodinek, snad i krypta a zcela bez pochyb do sebe sama (nápad vůbec nejlepší). Do takového ale člověk může investovat kdykoliv – dnes, zítra, za měsíc, výhledově do nazimy nebo i za 10 let. Takové šlépěje se víceméně dají rozmyslit a vyčekat. Kdežto lapnout a nechat v čase zhodnocovat momenty dne svatebního, to lze prosím udělat jen při té jedné unikátní příležitosti, a nikdy více. Není proto vhodné toto podceňovat či zlehčovat – aby nevěstu a ženicha jejich budoucí já na penzi nevypleskalo pro lehkovážnost mladistvosti, již nepůjde už odčinit.

A proto jsou tu kamery a lidé, kteří je používají.

Tím více je třeba si situaci uvědomovat, pokud jsou si ti dva zabouchnutí souzeni a je to příležitost na beton jediná možná. (Kdo však s jednou písní v repertoáru přece nevydrží a v budoucnu bude chtít zařadit na list ještě druhou či třetí, pro toho se příliš nemění – i opakovaná svatba je jedinečná, pocity nezkopírovatelné.) 

Takový svatební film, to máte něco jako odlití masky mladé lásky. To se zachytí ten stav a uloží se jako Lenin do mauzolea (velká omluva, beru to). A čím bude vzpomínka starší, tím bude hodnotnější. S každou novou vráskou ve tváři se navýší cenovka díla oproti investici do práce kameramanovy velmi znatelně. Až jednou bude taková, že ztratí smysl cokoliv počítat. Je bohatství a pak je ještě bohatství.

Nafilmování veselky pár nedocení ve svazku hned, když vzpomínky jsou ještě živé, děti ještě nenarozené, když krbový oheň v bydlení vlastním ještě nevzplál, motor ve voze je ještě spalovací a – opět se moc omlouvám, ale to jest život – když všichni ještě přítomni jsou. Sezdaný pár film naplno docení, až zestárne jako Filemon a Baucis, až CD nebude pouze v přehrávači, až vana nebude pouze v koupelně, až pomeranč nebude pouze v míse – zato jahody už nebudou vůbec –, až třetí zuby budou vyrosteny a zaplaceny. Záznam uzraje s časem, a třebaže nebude aspirovat na sošku akademie, za půl století – jako by ji ve vašich srdcích měl.  

Dobrou radu dávám – nezazděte to. Ne všechno si lze vybavit jenom při zavření očí.